Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 14 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Biogeneze a funkce peroxisomů u parazitických prvoků
Nguyen, Thu Duong ; Tachezy, Jan (vedoucí práce) ; Verner, Zdeněk (oponent)
Peroxisomy se nachází u velké většiny eukaryot a zřejmě pochází od společného předka všech eukaryot, neboť proteiny spojené s biogenezí peroxisomů jsou evolučně vysoce konzervované. Na rozdíl od jejich biogeneze je enzymatický obsah peroxisomů velmi rozmanitý a metabolická aktivita peroxisomů se tak může lišit i na základě buněčného typu stejného organismu. Peroxisomy jsou funkčně spjaté s mitochondriemi a tyto dvě organely se navzájem ovlivňují. Peroxisomy u jednobuněčných eukaryot jsou velmi různorodé. Například u kinetoplastidů (skupina Discoba) je charakteristická kompartmentalizace enzymů glykolýzy do peroxisomů, zvané glykosomy. U alveolátů dochází u určitých zástupců ke ztrátám peroxisomů a u anaerobních prvoků skupiny Metamonada nejsou peroxisomy přítomné. Tzv. anaerobní peroxisomy, které byly nalezeny u skupiny Archamoeba, jsou metabolicky zcela odlišné od aerobních peroxisomů. Je zřejmé, že vlastnosti těchto peroxisomů souvisí s životním stylem těchto prvoků. V této práci jsou stručně shrnuty informace ohledně biogeneze peroxisomů a jejich funkcích, dále je popsána jejich funkční souvislost s mitochondrií, a nakonec jsou shrnuty poznatky o peroxisomech u parazitických prvoků.
Prevalence střevního prvoka Dientamoeba fragilis ve zdravé populaci lidí a zvířat v České republice
KAŠPAROVÁ, Andrea
Dientamoeba fragilis je kosmopolitně rozšířený střevní prvok, přičemž prevalence závisí na studované kohortě lidí a použitých diagnostických metodách. Jeho role v lidském zdraví zůstává nejasná především kvůli velmi malému počtu studií zaměřených na populaci, která netrpí zažívacími obtížemi. Hlavním cílem této studie bylo rozšířit znalosti o epidemiologii prvoka D. fragilis u zdravých lidí a jejich zvířat v České republice.
Výskyt střevního prvoka, \kur{Dientamoeba fragilis}, u primátů v zajetí
KOUTENSKÁ, Monika
Hlavním cílem této práce bylo shrnout všechny dostupné informace o výskytu střevního prvoka Dientamoeba fragilis u primátů v zajetí. Dílčím cílem bylo popsat všechny dostupné informace o biologii D. fragilis, např. o jeho životním cyklu, hostitelské specifitě, genetické diverzitě a roli D. fragilis ve střevním mikrobiomu. Dále jsem se věnovala problematice diagnostiky D. fragilis, která byla donedávna poměrně obtížná, a shrnula jsem dostupné diagnostické molekulární přístupy a jejich výhody
Prvoci osídlující ústní dutinu člověka a domácích zvířat
Brixí, Kateřina ; Tachezy, Jan (vedoucí práce) ; Rada, Petr (oponent)
V ústní dutině člověka a domácích zvířat se mohou vyskytovat různé druhy prvoků, jako je Entamoeba gingivalis, Trichomonas tenax, Trichomonas gallinae, Trichomonas stableri, Trichomonas gypaetinii, Trichomonas equibuccalis, Trichomonas brixi, Tetratrichomonas canistomae, Tetratrichomonas felistomae a Tetratrichomonas empyemagena. Ve většině případů jsou tito prvoci označováni za komenzály a je jim věnována poměrně malá pozornost, protože nebývají primární příčinou závažných zdravotních potíží. Na základě shrnutí dosavadních poznatků ovšem lze usoudit, že výstižnější označení pro Entamoeba gingivalis a Trichomonas tenax je oportunní patogen, zatímco Trichomonas gallinae je primárním patogenem. O ostatních prvocích existuje jen velmi málo studií a poznatků o jejich patogenitě, nelze proto jednoznačně posoudit jejich význam pro hostitele. Prvoci z ústní dutiny by nicméně neměli být opomíjeni, protože v některých případech mohou u svého hostitele způsobit vážné zdravotní komplikace.
Znalosti žáků středních škol v oblasti vybraných zoonóz
Svobodová, Barbora ; Pavlasová, Lenka (vedoucí práce) ; Říhová, Dagmar (oponent)
Diplomová práce se zabývá znalostmi žáků středních škol o zoonózách. Zoonózy jsou nemoci přenášené ze zvířete na člověka. Jsou jedním z aktuálních témat v současné biologii. Cílem diplomové práce je nejprve teoretické vymezení problematiky. K testování znalostí byly vybrány tyto čtyři nemoci: toxoplazmóza, lymeská borelióza, vzteklina a Creuzfeldt-Jakobova choroba. U nich je podrobně uveden ucelený soubor informací a to především v oblasti přenosu, šíření patogenu, průběhu onemocnění, léčby a prevence. Výzkumná část zjišťuje rozsah znalostí o vybraných zoonózách u žáků středních škol. Pro výzkum byla použita metoda kvantitativního výzkumu, kterou byl didaktický test. Na základě vyhodnocených výsledků lze říci, že znalosti žáků na zkoumaných školách jsou v oblasti vybraných zoonóz poměrně uspokojivé.
Role of exosomes and ectosomes in Trichomonas vaginalis virulence
Göblová, Rebeka ; Tachezy, Jan (vedoucí práce) ; Ditrich, Oleg (oponent)
Trichomonas vaginalis je s přibližně 275 miliony případů ročně původcem nejčastějšího nevirového sexuálně přenosného onemocnění. Virulence tohoto parazita závisí nejméně na čtyřech faktorech: transformaci tvaru buněk, cytoadherenci, sekreci cysteinových proteáz a přítomnosti endosymbiontů. V posledních desetiletích se při interakci parasita s hostitelem ukázaly jako důležité také extracelulární vezikuly. Bylo zjištěno, že T. vaginalis je jedním z protistů, který má schopnost tyto extracelulární vezikuly v podobě exosomů a ektozomů tvořit. Tyto vezikuly jsou pravděpodobně zapojeny do komunikace mezi hostitelem a parazity, o jejich funkci je však k dispozici jen omezené množství informací. Pro zkoumání možné role exosomů ve virulenci T. vaginalis jsme nejprve vybrali vhodný kmen, který je bez endosymbiontů (TV 17-2MI). Dále jsme připravili šestklonů kmene TV 17-2MI, abychom otestovali, zda je kmen, co se týče virulence homogenní nebo zda existují mezi jednotlivými buňkami rozdíly. Myší intraperitoneální virulenční testy odhalily, že klony vykazovaly významné rozdíly v úrovni virulence. Zejména ve tvorbě abscesu a úmrtnosti infikovaných zvířat. Prokázali jsme virulentní heterogenitu buněk získaných z jediného kmene T. vaginalis. Pozorovaná heterogenita není založena na přítomnosti nebo nepřítomnosti...
Interaction between hydrogenosomes and endoplasmic reticulum in Trichomonas vaginalis
Kučerová, Jitka ; Tachezy, Jan (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
ERMES je proteinový komplex spojující endoplasmatické retikulum a mitochondrie. Tento komplex se obvykle skládá ze čtyř proteinů - Mmm1, Mmm2 (Mdm34), Mdm10 a Mdm12. Poprvé byl komplex ERMES objeven u organismu Saccharomyces cerevisiae, v němž byl také dobře prozkoumán. ERMES zprostředkovává přenos lipidů, podílí se na distribuci a morfologii mitochondria a hraje významnou roli v udržování homeostázy buňky. U lidského parazita urogenitálního traktu Trichomonas vaginalis byla přítomnost komplexu ERMES predikována na základě in silico analýzy, která ukázala na tři velmi divergentní homology Mmm1, Mmm2 a Mdm12. Cílem této práce je přinést důkazy, zda se opravdu jedná o subjednotky ERMES, jaká je jejich buněčná lokalizace, zda spolu vzájemně interagují a pokusit se zjisit s jakými dalšími proteiny jsou ve vazbě.
Virulenční faktory Entamoeba histolytica
Novotná, Monika ; Tachezy, Jan (vedoucí práce) ; Tůmová, Pavla (oponent)
Parazitický prvok Entamoeba histolytica způsobuje střevní onemocnění nazývané měňavková úplavice neboli amébóza, které patří mezi nejzávažnější celosvětová parazitární onemocnění vyskytující se převážně v rozvojových zemích. Cílem této bakalářské práce je shrnutí dosavadních poznatků o jednotlivých virulenčních faktorech E. histolytica. Jedná se především o adhezivní lektin Gal/GalNAc degradující cysteinové proteázy, fagocytózu apoptických buněk, amebapory tvořící póry v membránách cílových buněk a trogocytózu. Klíčová slova: virulenční faktory, Entamoeba histolytica, parazit, prvok, amébóza, lektin Gal/GalNAc, cysteinové proteázy, fagocytóza, trogocytóza, amebapor
Diversity and host specificity of intestinal protists of cockroaches and termites (Blattodea)
Soviš, Matyáš ; Čepička, Ivan (vedoucí práce) ; Kolísko, Martin (oponent)
Švábi (Blattodea) jsou morfologicky i ekologicky různorodá skupina hmyzu, obývající nejrůznější biotopy. Někteří z nich, včetně části silně odvozené skupiny termitů (Isoptera), se živí dřevem rostlin v různých stádiích rozkladu. Celulóza je ale pro většinu švábů a termitů obtížně stravitelná, proto jim s jejím zpracováním pomáhají symbiotičtí střevní prvoci, pocházející převážně z exkavátních linií Parabasalia a Preaxostyla. Ve své práci shrnuji poznatky o diverzitě organismů, žijících v zadním střevě švábů a termite, a o hostitelské specifitě nejvýznamnějších vývojových linií symbiotických prvoků. Klíčová slova: Blattodea, Isoptera, zadní střevo, hostitelská specifita, diverzita, prvok, Parabasalia, Oxymonadida

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 14 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.